žiju!

Zdravím své věrné pozůstavší! 
Jak už to tak bývá u mě zvykem, píšu zase kolem druhé ráno, kdy vy spokojeně slintáte do polštářů a ve mně se probouzí chuť sesmolit pro vás pár řádků. Věru, nebyla jsem na blogu dlouho a dokonce jsem nesledovala ani blogy ostatních. Můj denní chléb opět sestává z práce, práce, práce a...jo, a ještě práce. A taky již zmiňovaného mého soukromého Pana Božského, takže vám můžu nabídnout asi tolik, co Zeman svým pošetilým voličům. Nicméně našlo by se i pár dní, které stojí za zmínku, ale dnes to budu brát spíše formou foto-reportu, protože pamatovat si události, které se staly dva týdny pozadu je pro mě asi natolik uskutečnitelné jako pro Kim Čong Una nesrat celej svět. A číst mé zamilované kecy je, jak předpokládám, nepříliš žádoucí.

Dneska jsem rozbitá jak Ivetka Bartošová po sedmičce bílého, jelikož a protože jsem dělala přijímačky na VŠ. Nebudu přesně zmiňovat, na jaký obor jsem se hlásila, ale má to dost společného s uměním (kresba + malba), takže jsem musela donést nějaké domácí práce, kterých mělo být minimálně dvacet. Už několik let na sobě nenávidím, že nedokážu pracovat jinak, než pod tlakem. Jsem ale docela velký extrémista a jednou si takhle beztak přivodím infarkt, pokusím se vám v kostce popsat, jak včerejší den, tedy den před přijímačkama, proběhl: ráno mě vzbudila sms od šéfky, dostala jsem docela seřváno, krásný start dne, kolem deváté hodiny ranní jsem začala své práce ořezávat, začišťovat, podepisovat a skládat do složky. To mi zabralo asi 3 hodiny. Pak následovala ta horší část - chyběly mi ještě 4 ucházející práce, takže jsem nelenila (haha) a začala kreslit. Skončila jsem v 6 večer, běžela do sprchy, umyla a vysušila hlavu (s mými vlasy a mým fénem to je krásná půlhodina v háji) a poté přijeli naši z obchodu, nákup narvaný jak taška do Chorvatska a museli jsme jej co nejrychleji vybalit, protože se jelo k sestře popřát jí k narozeninám. Tam jsem strávila necelou hodinu, po prohladovělém dni jsem se přežrala až mi bylo špatně, a vyrazila jsem naproti své bandě, se kterou jsme jeli do kina (CinemaCity za 70kč, nekupto!) na Iron Mana 3. Film začínal kolem desáté večer, vyzvedli jsme lístky a šli si nakoupit tuny chipsů a BigMaců a já nevím co všechno mi ještě do té kabelky narvali. Kupujete si jídlo v kině? Já úplně minimálně, jsem zlá zlá holka. Domů jsem přijela kolem jedné, zjistila jsem, že mi jedna práce chybí, hledala jsem ji půl hodiny, až se nakonec našla. Spala jsem 2 hodiny a ráno vyrazila na přijímačky. A pocity? Rozporuplné.

Jo a propadla jsem twitteru, je to fakt boží věc!

Trochu prasácký rychlooběd - čínské nudle s cuketou, rajčaty a lučinou. Já se těch nudlí prostě nedokážu vzdát!

Movie night with him ♥ - ukradla jsem bratrovi televizi, bedny a koukali jsme na Hobbita v Blu-ray
(na fotce ještě na něj čekám, proto je tam televize Óčko :D )

Bažiny, bydlím na krásném místě prostě.

Naše obtloustlá chupacabra ♥

Cyklovýlet s mamčou a jejím přítelem - jeli jsme se podívat na pálení čarodějnic. Strávili jsme tam asi 4 hodiny, čekali, dokud nenastane tma, zima jak kryptokomoře a když se pořád nic nedělo, šli jsme se zeptat, kdy se začne pálit - samozřejmě bylo už dávno spáleno..:D

Z pálení čarodějnic - mohli jsme si upéct vuřty. Další prasácké jídlo, ale když já na to měla k tomu pivku takovou chuť :D

Kabinková trapnofotka, ale ta bunda mi vnukla nápad - už několik týdnů obrážím sekáče, vyhlašuji pátrání po podobné bundě, kterou budu moci znásilnit nějakým DIYíčkem!

Trochu mě vytáčí, jak jsou módní ty trojúhelníky a je to jediné, co mi trochu vadí na Alt-J, protože jejich hudbu jinak miluju. Je to sice jen symbol, ale možná by to chtělo aspoň něco málo nastudovat o konspiračních teoriích, mě osobně ta o Iluminátech děsí teda! :D