úterý 28. května 2013

týden a jeden v bodech

Krásné zimní květnové odpoledne!
Nevím, jak u vás, ale u nás je zima jak na severním póle. Mám toho tak strašně moc na práci, že alibisticky sedím na počítači a prokrastinuju. Opět mám pár zážitků, které stojí za zmínku, ale na hranici důležitosti jsou užitečné jako zpráva, že si Brad Pitt už nikdy neosahá pravé kozičky Angeliny. Nějak podezřele se mi začalo dařit.

Už asi ani nemá smysl psát, s kým trávím většinu volného času - pokud to není se štěnětem nebo mou imaginární kámoškou, je to onen Pan Božský, pro kterého jsem si ještě nevymyslela lepší a výstižnější oslovení tady na blogu. Ale je prostě božskej.

Nastal vytoužený víkend, víkend, kdy jsem nemusela do práce - jó na ten jsem se těšila jako Pornella na svůj další pohoršující skandál. Aby zde nedošlo k omylu, byl to pátek před dvěma týdny. Drahý šel pít s kluky a mně se nějak myšlenka sedět doma nelíbila, tak jsem zalarmovala kamarády. Čas měli jen dva, ale bylo to fajn. Nejdříve jsme šli do restaurace, kterou mám od domu co by kamenem dohodil, dali jsme si orosenou třináctku místního minipivovaru a pak nás nenapadlo nic lepšího, než mě naučit skejtovat. Vytáhla jsem svůj starej skejt, který vlastně ani není můj a pod vlivem alkoholu se naučila jezdit. Celkem chytlavý, ale příští jízda bude asi jedině zase po nějakém tom lihovém nápoji.


Den na to, v sobotu, byla ve vedlejším městě pouť, kde hráli i Mandrage, a tak jsem si řekla, že i když tyhle kluky ušatý běžně vůbec neposlouchám, zařádím si na ně letos zase. Zadarmo, no nekupto. Byla jsem s kamarádkou a hledala jsem ji v tom davu lidí dýl, než Nemo svého ztraceného oranžového otce. V půlce koncertu, když jsem zrovna skákala jako smyslů zbavená, se po celém areálu rozhostila tma a mandražáci přestali hrát. Vypadl proud. Kluci nelenili a okamžitě si zapálili cigaretku a čekali, že se to vyřeší samo. A taky vyřešilo, ač jsem se druhou polovinu koncertu bála, že se situace zopakuje zase. Po koncertě jsem se seznámila s kamarádčinou bandou kluků a všichni jsme si zašli na Crazy sambu, což je takový ten kolotoč s velkou lavicí, co se točí dokola. Miluju to. Ale pod vlivem alkoholu to nezkoušejte.


Avšak tento víkend stál úplně nejvíc za zmínku, teda vlastně jen sobota. Od čtvrtka do neděle jsme měli s bratrem volný dům, což ve volném překladu notorických víkendových alkoholiků znamená PARTY! Koncept byl takový, že bude krásně, venku bude svítit sluníčko a budem s pár kamarády grilovat. Realita byla trochu jiná, ale o to lepší! Byla zima a nebylo nás pár, ale rovnou patnáct. Kluci přijeli kolem šesté a když začali vylézat z aut, cítila jsem výbornou atmosféru a příslib epického večera. Měli paruky, ceduli s nápisem PARTY HARD, ožírací trychtýř s hadicí a obrovskou aparaturu, kterou čítaly dvě mega bedny, dvě menší bedny, DJovský pult a notebook s dotykovým displejem. Jak probíhal celý večer vám asi říkat nemusím, tancovalo se, grilovalo hambáče, zpívalo, opíjelo, střízlivělo, hrálo ping-pong, pilo z trychtýře, skejtovalo, fotilo, párovalo (haha), pak jsem všechny uložila ke spánku a usínala po boku toho nejlepšího za zvuku mých nejmilovanějších Avengers.

Egoismus

Nové hodinky za 60 kaček, které nefungují, ale přesto kouzlí úsměv na tváři!

Hudba mého srdce

Taky se občas fotím v kabinkách, ale ve svém oblečení
Rychlovéča

3 komentáře:

  1. už jsi se učesala? :D jinak bunda boží, grill..ani mě nepozveš, ale mohla jsi mě místo imaginární kamrádkou nazvat tou nejlepší a neslavnější :D o zimě mi ani nemluv, mrznu každej den ve škole brrrrr
    a pana božského přeju.

    OdpovědětVymazat
  2. The Foals (Holy Fire) jsem zrovna včera stáhnul :D Jinak super napsaný jako vždycky ;) Btw s těma cedulema a paruky jsme tady v Praze trochu pozadu, budem muset dohnat :DD

    OdpovědětVymazat
  3. čekám, čekám, kdy zase bude novej článek :D

    OdpovědětVymazat